Výstava formou panelů přehledně představuje významné počáteční období slovanského knihtisku, jeho hlavní osobnosti a jejich působení.
Černá Hora patří mezi první země, v nichž po vynálezu knihtisku došlo k jeho rozvoji. V Cetinje, hlavním městě tehdy samostatného knížectví Zeta, byl díky vládnoucímu rodu Crnojevićů roku 1494 vydán Osmihlasník – Oktoich pro první hlas, který je vůbec první knihou vytištěnou v jihovýchodní Evropě. Crnojevićova tiskařská dílna byla současně jednou z prvních, které tiskly knihy v cyrilici. Na tiskařskou činnost knížete Ðurđe Crnojeviće (vládl 1490–1496) navázaly tisky Božidara Vukoviće (1460–1539), vydávané v Benátkách v důsledku ovládnutí černohorského území Osmany. Výsledky činnosti obou zakladatelských osobností lze právem řadit mezi nejcennější práce své doby, které významně ovlivňovaly utváření nejen regionální, ale i širší evropské knižní kultury.
Výstavu připravila Matice černohorská a pořádá ji společně se Slovanskou knihovnou. Formou panelů v češtině a angličtině přehledně představuje toto významné počáteční období slovanského knihtisku, jeho hlavní osobnosti a jejich působení. Díky mnoha reprodukcím přibližuje nejdůležitější díla vydaná v obou zmíněných tiskařských dílnách. Dva tituly – Žaltář s kantiky (1495) vydaný Ðurđe Crnojevićem a Sváteční minea (1538) z dílny Božidara Vukoviće – jsou prezentovány v podobě fototypického vydání.
